FILOZOFIE JÓGY

Můj mnohaletý učitel a průvodce v netělesné (vnitřní) józe, tj. ve filozofii, je z tradice šivánandovské. U něj se věnuji studiu sanskrtu a jógových textů. Podle Bhagavadgíty existují tři možné životní cesty karmajóga (cesta nezištného činu), bhaktijóga (cesta oddanosti) a džnánajóga (cesta poznání sebezkoumáním). V běžném životě je možné uplatňovat a propojovat principy všech těchto cest, stejně tak je možné jít pouze cestou jednou, která je nejbližší naší přirozenosti a našemu srdci.

Podle klasické jógy osmi údů, jak ji shrnul Patandžali ve svých jógasútrách, existuje osm stupňů na cestě. Jsou to: jama (satya- pravdivost, ahimsá – nenásilí, astéja – nebraní toho, co ti není dáno, aparigraha – nehromadění hmotných statků a brahmačárja – bytí v brahma, kterým se rozumí sexuální zdrženlivost), nijama (šauča – čistota, santóša – spokojenost, tapas – askeze, svadhjája – sebezkoumání, studium jógových textů, íšvarapranidhána – víra, oddanost), ásana (pozice, v níž mohu pohodlně setrvat po 3 hodiny), pránajáma (práce s dechem a životní sílou), pratjáhára (stažení smyslů dovnitř), dhárana (jednobodové soustředění mysli), dhjána (meditace) a samádhi (nedefinovatelný pojem, musíte si počkat na výsledky sami).