INDIE

MESH

Do cesty nám vstoupila indická organizace MESH (Maximising Employment to Serve The Handicapped) sdružující malomocné a jinak zdravotně či tělesně postižené řemeslníky a lidové umělce. MESH je nevládní nezisková organizace, která uplatňuje principy spravedlivého obchodu Fair Trade. Jejím cílem je zajistit komunitám postižených pracovní příležitosti, zprostředkovat prodej výrobků ve výši jejich hodnoty, podporovat zaměstnávání žen, vzdělávat a vést k ekonomické soběstačnosti.

Prostřednictvím MESHe jsme se seznámily s Little Flower Colony, kolonií malomocných v jednom z nejchudších států Indie, Biháru, a Bethany Leprosy Colony ve státě Andhra Pradéš. Alespoň malým dílem, který představuje projekt přímé podpory Gaiatree, chceme pomoci lidem v Little Flower a Bethany uskutečnit vizi plné soběstačnosti, která je blízká našemu myšlení a cítění. Naším prvním krokem byla objednávka ručně zpracovaných a ušitých kalhot ke cvičení jógy  a jógových setů (meditační polštářek, obal na karimatku a taška). V budoucnu plánujeme také rozšířit naši (e-shopovou) nabídku o hedvábné (nenásilně vyrobené) tkaniny a výrobky z nich.

LITTLE FLOWER COLONY

Kolonii založil v roce 1981 charismatický bratr Christudas. Původně pracoval s Matkou Terezou v nemocnici pro malomocné poblíž Kalkaty, která byla jediným místem léčby v širokém okolí. Nejvíce lidí nakažených leprou sem přijíždělo z chudého Biháru. Zde je důležité zmínit, že z celosvětového počtu žije 62 % malomocných v Indii, a z toho 40 % právě v Biháru. Lepra je plně léčitelná nemoc, člověka s normální imunitou bakterie nenakazí. Podmínky k jejímu šíření narůstají v prostředí chudoby, špatné hygieny a stravy, při vysoké vlhkosti vzduchu, v přelidněných oblastech, kde je nedostatečná informovanost a nedostupná zdravotní péče. Malomocenství je ještě dnes vnímáno jako sociální stigma, které postihuje nejenom život nakažených, ale i jejich dětí.

Bratru Christudasovi se podařilo tuto společenskou bariéru prolomit. V kolonii Little Flower vytvořil 200 rodinám plnohodnotné podmínky k životu. Zajistil jim léčbu, přístřeší, základní vzdělání pro děti, pracovní příležitosti pro dospělé a návrat do společenského života. Dal tak sociálně marginalizovaným lidem nový životní smysl. Součástí kolonie je základní škola a internát, nemocnice, léčebné centrum, tkalcovské dílny, kravín, mlékárna, brojleří farma a polnosti. V nemocnici, jenž má kapacitu 140 lůžek, bylo vyléčených již více než 50 000 pacientů – dospělých i dětí. Nákladné léky jsou placené z darů přátel z Evropy a USA. Do místní školy v současné době dochází 125 dětí pacientů z kolonií z celého regionu (v severním Biháru je 22 kolonií). Součástí je i dívčí a chlapecký internát sloužící k ubytování dětí ze vzdálenějších míst.

Jedním z cílů bratra Christudase je zajistit kolonii naprostou soběstačnost, na které všichni společně pracují od prvních dnů. Christudasův ekonomický plán je obdivuhodný, a také naprosto transparentní. Nejzajímavějším počinem vedoucím k finanční nezávislosti je šetření peněz z prodeje mléka, již od založení komunity. Na počátku byla největším majetkem jedna jediná kráva, jejíž mléko se bratr Christudas snažil prodat v nejbližším městě Raxaulu. Jako první začala mléko od malomocných nakupovat místní inteligence, díky které v čistotu a kvalitu mléka uvěřila i širší veřejnost. Dnes mají v kolonii kolem 30 krav a denně prodají v blízkém okolí až 300 litrů mléka. Utržené peníze směřují na spořící bankovní účet. Cílem je našetřit 100 miliónů rupií a následně čerpat úroky, které by již měli postačit na pokrytí ročních nákladů (10 miliónů). Zbývají ještě dva roky spoření a Little Flower bude téměř plně soběstačná.

Prozatím zajišťují 40 % obživy brojleří farma a výnosy z polností. Částečně na chod komunity přispívají tržby z tkalcovské dílny, jejíž produkty směřují nejen na západ, ale zásobují i některé místní obchody a nemocnice. Na všech procesech vedoucích k finálnímu výrobku – barvení, spřádání, zpracování hedvábí, šití, pracují jen vyléčení lidé. Hedvábí je zde zpracováváno tzv. nenásilnou cestou, kdy se larva bource morušového nechá přirozeně vylíhnout. Při běžném zpracování je kokon s larvou spařen horkou vodou.